ADORACE = setkání s Kristem

Možnost tiché adorace se nabízí každý čtvrtek od 15.00 hod - 18.00 hod
v červenovodském farním kostele.
Kostel je otevřený pro všechny, kteří touží po setkání s Pánem Ježíšem.

Farní evangelizační buňky (FEB) v naší farnosti zvou mezi své členy další zájemce, kteří chtějí společně sdílet svou víru. Setkání probíhají pravidelně každý týden v rodinách. Jedna buňka se schází v úterý večer, druhá ve středu večer. Setkání mají pevný program, ve kterém je místo pro modlitbu chvály a díků, přímluvnou modlitbu, četbu a rozjímání textů Písma, vzdělávání i sdílení víry a zkušeností. Pokud by jste chtěli naši buňku navštěvovat, obraťte se nejdříve na vedoucí, které vám rády sdělí vše ohledně fungování tohoto společenství.

Kontakt na vedoucí

O farnosti

Farní kostel sv. Matouše v Červené Vodě

Proces osídlování dosud neobydlených a bažinatých krajin se začal pod patronací Přemyslovců a to ve 13. stol. Na dnešním území naší vesnice se setkaly kolonizační proudy jak německé, tak i české. Němci přicházeli z vnitrozemí Moravy, tak i z Tyrolska (páni Schürerové).

První písemná zmínka o naší obci je v souvislosti s prodejem štíteckého panství roku 1480 Janu Dalčickému z Dalčic. Zápis byl proveden v zemských deskách v roce 1481. Naše obec je tam uvedena pod jménem „Malé Heroltice“.

V roce 1575 již existoval ve vesnici dřevěný kostel, který později vyhořel. Během třicetileté války Červená Voda byla několikrát vydrancována. V roce 1633 řádil ve vesnici mor. Na poděkování Pánu Bohu byl postaven morový sloup. Po třicetileté válce byla Červená Voda i s okolím přidělena Lichtenštejnům. Tehdy byla založena naše farnost (1640).

První farář se jmenoval Joan Albyn. V letech 1683 – 1686 byl vybudován kostel sv. Matouše, apoštola a evangelisty. Později byla postavena farní budova a v roce 1697 zřízena farní škola. V roce 1785 byla vyfařena kuracie Mlýnický Dvůr a v roce 1786 kuracie Moravský Karlov.

Interiér kostela: oltáře, kazatelna a křtitelnice jsou řešeny barokním stylem.

Oltářní obrazy: hlavní – sv. Matouš píše evangelium (1766 A. Henke)
boční – I. – sv. Josef
– II. – sv. Jan Nepomucký

Stropní malby v roce 1932 maloval 22-letý malíř Alfred Meissner ze Šumperka. Řezbářské a zlatnické práce od firmy Hammel z Jičína. Lavice za P. Ludvíka Kuksy. V roce 1989 – 1990 provedena vnější rekonstrukce chrámu a v roce 1993 vymalování interiéru.

Tuto posvátnou budovu ke cti nejvýš dobrotivého Boha a ke cti sv. Matouše, apoštola a evangelisty vystavěli obyvatelé z Červené Vody a Šanova prací a vlastními prostředky za Karla, blahé paměti – z milosti Boží biskupa olomouckého a jeho jasnosti hraběte Lichtensteina L. P. 1686.

Vldp. Farář Konrád Karel Weiser, šlechetný pán Václav Pantz, rychtář Aug. Ferdin. Jantzke, stavitel Jan Klein.

Filiální kostel Narození Panny Marie v Mlýnickém Dvoře

Původní pozdně renesanční kostel postavený po roku 1575 byl přestavěn do barokní podoby v roce 1773 a později upravován. Zasvěcen je Narození Panny Marie a svátek má 8. září. Svým půdorysem je typem vesnických kostelů stavěných lichtenštejnskými staviteli. Nízká věž je nad vchodem na východní straně. Oltář je na straně západní.

Kolem kostela je starý už neužívaný hřbitov obklopený masivní zdí. Ve zdi kostela vedle vchodu jsou náhrobky bývalého majitele zdejší sklářské hutě a dvora Dominika Schürera z Waldheimu a jeho dvou synů z počátku 17. století. Kostel je státem registrovaná kulturní památka, kříž před kostelem z roku 1804.

Jako samostatná farnost byl Mlýnický Dvůr od roku 1785 a byla k němu přifařena bývalá samostatná ves Mlýnice, dolní část Bílé Vody a část Horní Březné. Od roku 1994 je začleněna do farnosti Červená Voda.

Vesnice Mlýnický Dvůr vznikla ve 2. polovině 18. století rozparcelováním původního dvora, který tu vznikl spolu s mlýnem a pilou u sklářské huti. Ta je zde uváděna už v 15. století. Největšího rozmachu dosáhla sklářská huť za majitele Dominika Schürera a jeho rodu koncem 16. století a začátkem 17. století. Z té doby je i tzv. zámeček, jednopatrová budova, kdysi sídlo majitele dvora. Byl několikrát upravován a přestavbami a novodobou fasádou byl setřen jeho původní renesanční charakter.

Součástí dnešního Mlýnického Dvora je i původně samostatná ves Mlýnice (při cestě do Červené Vody). Obě vesnice byly do roku 1945 převážně německé se silnou českou menšinou. Od roku 1960 jsou součástí Červené Vody.

Filiální kostel sv. Josefa Kalasánského v Moravském Karlově

Kostel pochází z let 1791-93. Později v 19. století byl přestavován. Nápis na věži kostela v překladu zní: Josefem II. založen a pod Leopoldem II. vystavěn. Na portálu je letopočet 1793. Kostel je zasvěcen zakladateli piaristického řádu (pečujícího především o výchovu mládeže) sv. Josefu Kalasánskému (1556 – 1648), který byl za svatého prohlášen v roce 1767. Svátek má 25. srpna.

Kostel je vystavěn v klasicistním slohu. Je jednolodní s kůrem, sakristií a předsíní. Oltář je na východní straně, věž se vchodem na straně západní. Kostel je státem registrovaná kulturní památka, pískovcový kříž před kostelem z roku 1801.

Samostatnou farností byl Moravský Karlov od roku 1843. K ní byla přistavěna i horní část Bílé Vody. V roce 1994 byla farnost připojena k Červené Vodě.

Vesnice Moravský Karlov byla založena kolem roku 1630 na půdě rudského panství, které tehdy vlastnil Karel z Lichtenštejna. Podle něj byla také nová osada nazvána. Zakládali ji hlavně obyvatelé tehdy už existující Bílé Vody a Šanova. V 18. století se uvádí též její název Horní Bílá Voda. Ves se rychle rozrůstala a předstihla počtem obyvatel i průmyslovější Bílou Vodu. Byla převážně německá s českou menšinou. Ve znaku na obecní pečeti měla skleněný pohár, protože byla založena na pozemcích bývalé sklářské hutě.

Po válce v roce 1945 byl Moravský Karlov připojen k Bílé Vodě a od roku 1960 jsou obě vesnice součástí Červené Vody.